Jak se jmenuje Bůh?
Ve Starém zákoně měl Bůh jméno JHV, což je Boží jméno zapsané hebrejsky a jelikož hebrejština nemá samohlásky, tak bylo možné Boží jméno přečíst dvěma způsoby Jahve nebo Jehova. Vzhledem k tomu, že Židé měli tak obrovskou bázeň před Bohem a báli se, aby nevyslovovali Boží jméno nadarmo, tak ho raději vůbec nevyslovovali, proto jeho přesné znění není jasné. Nicméně překladem tohoto jména je naše české Hospodin - všemohoucí Bůh. V Novém zákoně přichází na zem Ježíš Kristus jako Boží syn, aby nám zjevil Boží jméno, a to jméno je OTEC. Toto je pro období Nového zákona, čili pro naši dobu klíčové. Proto také při modlitbách je náležité a správné oslovení Boha - Otče nebeský nebo Otče náš, který jsi v nebesích. Takto učí Ježíš své učedníky, aby zahájili modlitbu, čili rozhovor s Bohem. Otec je to základní Boží jméno. Otec je původce všeho, z Něj vše vychází a vše se v Něm naplňuje. Bůh je představen jako milující Otec a lidé jsou jeho stvoření a jeho děti. Samozřejmě statutu děti mohou užívat pouze ti, kteří Boha jako Otce znají a přijímají ho. Otec je velmi osobní. Bůh není abstraktní, neurčitý a nedostižný a neosobní. Jméno Otec přináší důvěrný vztah, osobní společenství. Otec vždy zaopatřuje, stará se, pomáhá, zastává se a vede. Otec vždy miluje své děti a kdykoliv má pro ně čas, vysvětluje, učí, přijímá je. Bůh jako Otec je úplně jiný otec, než jsou mnozí otcové v dnešní době. Dnešní otcové se musí usilovně učit od Boha, co to znamená být otec. Lidé, kteří nepřijali ještě od Boha právo býti jeho dětmi na základě tohoto vztahu s Ním ještě nepřijali, jsou z této Otcovské důvěrné a osobní lásky vyloučeni, nicméně i jim Bůh ve své dobrotě v rámci možností pomáhá. Je to podobné jako když má člověk vlastní děti a přátelé jeho děti jsou pro něj už cizí děti. V mnoha situacích se rodiče chovají ke svým dětem jinak než k cizím, jinak je zaopatřují, ale v některých situacích je to zaopatření stejné jak pro vlastní tak pro cizí. (např. když je oslava narozenin vlastního dítěte - tak vlastní dítě dostane dárek, ale dort dostanou vlastní i cizí děti). Dostat se do důvěrného vztahu s Otcem je nejfantastičtější zkušenost, kterou člověk může tady na zemi získat. Tomu se nic nevyrovná - ani žádná zlatá medaile, ani žádný velký úspěch, ani žádné velké vítězství........................ Nic!