Ráda bych podala svědectví o tom, jak jsem díky boží dobrotě, lásce a vedení poznala svého manžela. Poměrně delší dobu jsem žila sama. Přála jsem si mít po svém boku partnera, ale nedařilo se mi nikoho potkat. Jako kdybych před sebou měla zavřené dveře.
Nejsem si už jistá, zdali při čtení božího slova či zdali na jedné z bohoslužeb zazněl verš z Matouše 19, 5-6: ,,Proto muž opustí otce i matku, přilne ke své manželce a ti dva budou jedno tělo. A tak už nejsou dva, ale jedno tělo…“ Věděla jsem však, že to je verš pro mě a mou situaci.
Zahrnula jsem toto slovo do svých modliteb a každé ráno cestou do práce jsem se tento verš modlila a prosila Boha, aby ke mně partnera přivedl. Tuto prosbu jsem vyslovila i na společné modlitbě a bratři a sestry se za mě v této věci také pomodlili.
Do nového roku si vždy připravujeme seznam přání a cílů (ve všech oblastech – rodina, církev, přátelé, finance, zdraví, práce…), za které se pak modlíme. Do svých cílů týkající se rodiny jsem zahrnula představu partnera. Snažila jsem si ho představit a co nejvíce specifikovat.
Po asi čtyřech měsících, kdy se nic nedělo, se jako by roztrhl pytel s pozvánkami na schůzky. Dostala jsem šest pozvánek, ale ani jedno setkání se neuskutečnilo. Když už jsem jednu schůzku odsouhlasila, tak do toho druhé straně něco přišlo, takže se nakonec žádná nekonala.
Po této zkušenosti jsem svou modlitbu změnila. Poděkovala jsem Bohu, za to, že vylévá obrovské boží požehnání na můj život, poděkovala mu za svůj život, církev, rodinu, práci, přátelé a vyznala mu, že jeho přítomnost mě naplňuje neskutečnou boží láskou a radostí. Vyznala jsem znovu zmíněný verš z Matouše a dále to, že celou záležitost s hledáním partnera odevzdávám do jeho rukou, že on nejlépe ví, co je pro mě nejlepší a podle toho v mém životě bude jednat a že mu v tom plně důvěřuji.
Dále následuje pro mě dodnes neuvěřitelná část příběhu setkání se s mým partnerem. Vzhledem k tomu, že víra je i o činech, nechtěla jsem zůstat pasivní a podala jsem si inzerát na seznamovacím serveru. Nejednalo se o žádný křesťanský či specializovaný seznamovací server, úplně obyčejný bezplatný. Trošku jsem se za seznamování na internetu styděla, takže jsem o sobě uvedla jen minimum informací a nikomu se o tom nesvěřila. S jedním člověkem z úplně jiného koutu republiky jsem si na serveru začala online psát. Dozvěděla jsem se o něm, že je Čechoizraelec (jeden rodič Čech, druhý Izraelec). Chtěla jsem se přesvědčit o jeho identitě a tak jsem mu rychle v soukromém online chatu pokládala spousty otázek, týkající se Izraele, tamního náboženství, zvyků a dalších. Vysvětlil mi řadu věcí a odpovědi přicházely téměř okamžitě. Dotyčný mi též řekl, že se za mě bude každý večer po dobu týdne modlit, abych potkala toho správného partnera. Na tom základě jsem se začala i já modlit, za věci, které vyplynuly z našeho rozhovoru, které trápily jeho.
Uplynul přibližně měsíc a já při vyřizování nějakých technických záležitostí potkala svého budoucího manžela. Už tehdy mě zaujal, ale v té době jsem vůbec netušila, že to bude můj muž. Asi po týdnu jsem od něj dostala pozvání na kávu, které jsem přijala a které se uskutečnilo a tak jsme se seznámili.
Zpětně jsem pak v soukromí vyndala svůj seznam přání a cílů a viděla, že téměř většina věcí a přání se naplnily.
Svědectví o termínu svatby
Plánovali jsme – v současné době už s mým manželem - svatbu. Rozhodli jsme se pro civilní obřad. Místa na matrice však byla velmi vytížená. Začali jsme se modlit za dobrý termín, a když jsme na matriku volali podruhé, bylo nám sděleno, že jeden z termínů, který jsme si přáli, byl jinými lidmi odhlášen. Na tento den jsme se tedy nahlásili my a svatba se v tento den konala.