Jak mohu ctít své rodiče, když jsou zlí?
Cti svého otce a svou matku, aby se ti dobře žilo na zemi. Boží slovo tady ukazuje, co je pro člověka dobré. Ukazuje, že pokud chce mít člověk dobrý a dlouhý život, je potřeba ctít rodiče, protože jsou rodiče, protože umožnili, aby jsi se narodil. Bůh člověka stvořil, utkal ho v životě matky. Použil jsi k tomu matku a otce, aby se člověk mohl správně vyvíjet a narodit se a pokud jsou rodiče dobří a rozumní, tak i na to, aby ho dobře vychovali a připravili na samostatný život. Někteří rodiče ale nemusí být dobří rodiče a mohou své děti odložit hned po narození nebo se o ně nedobře starají nebo je zneužívají nebo jim jinak ubližují. Je náležité i takové zlé rodiče ctít? Boží odpověď je ano i ne. Je totiž rozdíl mezi ctěním nějaké osoby kvůli tomu, kdo ta osoba je a kvůli tomu, jaké jsou její skutky. Je rozdíl ctít člověka proto, že je člověk a že je stvořen na obraz Boží a ctít ho proto, jak jedná. Tato první úcta náleží každému člověku. Člověka je potřeba ctít právě proto, že je člověk. Pokud ale ten člověk jedná zle, nenáleží mu za zlé jednání žádná úcta. Pokud jedná dobře, je hoden dvojí cti jako člověk a jako dobrý člověk, čili jako ten, jehož skutky jsou dobré. Tak i rodičům patří úcta proto, že jsou rodiče, nicméně, pokud jsou rodiče zlí a řádně se o své děti nestarají, pak jim ta druhá úcta nenáleží, ale ta první ano. Bůh tedy chce, aby rodičům byla dávána úcta, buď jedna nebo dvojí za jejich dobré jednání s dětmi. Pokud člověk nedává rodičům žádnou úctu, dostává se do těžkého rozporu s Božím slovem a Bůh jednoznačně říká, že takoví lidé nebudou mít dobrý život. Jejich život bude naplněn trápením a problémy a často si tito lidé svůj život zkrátí a skončí ho zlým způsobem. Základní úcta tudíž patří každému rodiči za to, že je rodič. Ale i pokud je špatný rodič, je možné s Boží pomoci těmto rodičům odpustit a dostat se i do té druhé úcty vůči nim právě proto, aby si člověk zajistil tady na zemi dobrý a dlouhý život.